Nejsem obyčejná - úvod

10. září 2013 v 15:50 | kacerkam |  Nejsem obyčejná


Přidávám další, tentokrát úplně nový příběh.. tak uvidíme, jestli se bude líbit :-) Zatím je to jen úvod, nedivte se, že se nic neděje :-)

Nejsem obyčejná - úvod

Claudie seděla na bílé dřevěné lavičce v altánu a poklinkávala nohama. Už posté pohlédla na své náramkové hodinky. Poté zvedla své modré oči a pročesávala jimi park kolem ní. Když zjistila, že scéna kolem se ani v nejmenším nezměnila, opět sklopila oči a nepřítomně zírala do země. Svými dlouhými, štíhlými a elegantními prsty si pohrávala s pramínkem svých dlouhým, rovných blonďatých vlasů, které jí kde jaká dívka záviděla. Často jí je dívky pochvalovaly, ale Claudii to bylo jedno. Nepatřila mezi dívky, které se rády předváděly. Ona nikdy nepatřila k nafoukaným třídním kráskám. Ne, že by snad nebyla hezká, nebo že by se o ni kluci nezajímali, jen netoužila být středem pozornosti. Oblékala se vždy hezky, ale snažila se být nevýrazná. Nelíčila se vůbec. Možná proto se o ní všichni tak zajímali. Ona byla v něčem jiná, ona byla něco nového a svým způsobem nedostupného. Ona se nikomu nevnucovala a taky k sobě moc lidí nepouštěla.. Vytrhla se z myšlenek, aby znovu zkontrolovala park kolem sebe. Když neobjevila nic nového, zklamaně odvrátila hlavu a povzdechla si. Jediná osoba na které ji kdy záleželo a ona ji nechá takhle trčet uprostřed prázdného parku. Claudie rozmrzele poposedla na lavičce. "No tak Alex, přece jsi se na mě nevykašlala." zašeptala a začala tahat za uvolněnou nit na svých oblíbeých černých kraťasech. "Claudi!" ozvalo se za dívčinými zády. Claudie se otočila a usmála se svým nejhezčím úsměvem, přičemž odhalila své dokonalé bílé zuby. "Alex!" rázně vstala a rychlými kroky došla k druhé dívce a bez váhání ji obejmula. Pak si Claudie Alex podržela od těla na délku paží a trochu se na ni zakabonila. "Nechala jsi mě čekat opravdu dlouho. Už jsem to málem vzdala." Alex povytáhla obočí. "Opravdu? Promiň. Ale vždyť víš, stěhujeme se a tak..." dívka neměla možnost větu dokončit. "Žádné výmluvy, žádné omluvy!" Claudie se zatvářila naoko přístě, ale poté už to navydržela a vybuchla smíchy. "Takže, kdy nastupuješ k nám na školu?" zeptala se Claudie dychtivě. "Konečně někdo normální u nás ve škole, no to bude paráda." prohlásila dívka nadšeně. "Asi za týden, nevím přesně." usmála se Alex. "Úplně vidím výrazy spolužaček, až vejdeš do třídy." sjela Alex pohledem. "Puknou závistí.." dodala a měla pravdu. Alex by mohla klidně dělat modelku. Byla štíhlá a vysoká.. to byla Claudie taky. Obě měly dlouhé nohy, což se značně podepisovalo na jejich výšce. Jinak se ve většině ostatních věcí lišily. Alex měla dlouhé, lehce zvlněné, tmavě hnědé vlasy a tmavé až skoro černé oči. Její celkový vzhled byl opravdu více než úchvatný. Když šly dívky společně po ulici kolem nějákých kluků, vždy se za nimi ozvalo obdivné zahvízdnutí, nebo nejedno "Wow". Narozdíl od Claudie si Alex lakovala nehty a také se denně líčila, což považovala Claudie za naprostou ztrátu času. "Já myslela, že k tomu, aby pukly závistí stačí, když jsi tam ty." popíchla Alex Claudii. "Ve srovnání s tebou jsem... hmm, šedá myš." řekla Claudie s vážným výrazem. Poté na sebe mlčky pohlédly a následně propukly v hlasitý smích. "Tak pojď Lexi, ukážeš mi, jak jste postoupili se stěhováním." řekla Claudie a vzala Alex kolem ramen. (pokračování příště)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Ti úvod k novému příběhu?

Ano 100% (4)
Chce to vylepšit! 0% (0)
Nuda... 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama