Můj vlčí příběh 6.

31. července 2013 v 14:19 | kacerkam |  Vlčák - Můj vlčí příběh

Poslední díl 1. "série" příběhů vlků a dívky. Jestli bude pokračování záleží hlavně na čtenářích.

Můj vlčí příběh 6.

Po celý zbytek večera jsem byla jako ve snách. Večeři jsem uvařila naprosto automaticky. Připadala jsem si jako naprogramovaný stroj. Poté jsem do sebe mechanicky naházela jídlo, aniž bych si uvědomila jakou má chuť. Umyla jsem po sobě talíř. Zrovna jsem uklízela stůl když v předsíni klaply dveře. Mohlo být tak půl osmé. To se obvykle vracela máma z práce. Táta chodil ještě o něco později. "Ahoj." volala když vcházela do kuchyně. "Ahoj Clare." pozdravila mě znovu a políbila mě na čelo. "Ahoj mami." i já jsem jí pozdravila. "Tak jak jsi se dneska měla?" zeptala se jako každý večer když se vrátila z práce. Vždy se ptala spíš aby řeč nestála, než že by jí to doopravdy zajímalo. "Dobře." byla má klasická každodenní odpověď. "Co jsi dělala?" pokračovala ve vyptávání. "Byla jsem v lese fotit." odopověděla jsem po pravdě a pak si uvědomila, že nemám jedinou fotku. "Máš hezké fotky?" dál se ptala. Jakoby jí to zajímalo, odfrkla jsem si. "Ne, nenašla jsem v lese nic co by stálo za vyfocení." "Aha. Hmm. Uvařila jsi večeři." začichala ve vzduchu. "Co bychom si bez tebe počali?" zavrtěla hlavou, pohladila mě po vlasech a šla si nandat jídlo. Pokrčila jsem rameny a raději šla do svého pokoje. Otevřela jsem okno a zírala do teplé noci. Měsíc nad lesem krásně zářil. Zbývalo už jen pár dní do úplňku. Sedla jsem si na okení rám a poddala se myšlenkám na dnešní den. Slyšela, jsem jak máma v obýváku zapnula televizi. V tom okamžiku se z lesa ozval nejkrásnější zvuk jaký jsem kdy slyšela. Vlčí vytí se neslo noční krajinou a já byla nejspokojenější a nejšťastnější člověk na světě. Mezi všemi těmi krásnými hlasy se nesl jeden, který bych poznala kdekoliv. Hlas mého vlka. Hlas mého alfy. Zatetelila jsem se blahem a představila si, že ta vlčí píseň je určená mě. Z hluboka jsem se nadechla, zaklonila jsem hlavu a přidala jsem svůj půvabný soprán k ostatním hlasům tam na mýtině. Vyla jsem se svou smečkou a byla jsem šťastná...
A to byl můj první den s vlky. Den, který si budu pamatovat do konce svého života.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Přeješ si pokračování vlčího příběhu? A pokud ano, jaké?

Ano, chci aby bylo realistické 7.7% (1)
Ano, chci aby bylo fantasy - něco s nadpřirozenem 92.3% (12)
Je mi to jedno 0% (0)
Nechci pokračování 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama